Horský hotel Čeladenka ****, původním názvem Lorkova vila, se nachází na samém konci obce Čeladná na úpatí hory Smrk (1276 m). Původní majitel vily advokát Lorek zaplatil levé vitrážové okno v kapličce sv. Anny (kaplička byla vystavena v r. 1920 a vyzdobena podle návrhu brněnského architekta p. Vačkáře). V 70. letech byla vila rekonstruována a upravena pro potřeby KV KSČ (vila byla prodloužena a rozšířena). Při rekonstrukci vily byly do apartmánu krajského tajemníka KSČ Mamuly zabudovány tajné únikové dveře.

Rekonstrukce horského hotelu Čeladenka probíhala v roce 2013 a 2014.

Historie Čeladné v bodech

Počátky obce Čeladná lze položit pravděpodobně do 15. století. První písemná zmínka však pochází až ze samého konce 16. století, kdy je vesnice zapsána v urbáři hukvaldského panství z roku 1581. Podle pověsti je název obce odvozen od čeládky, která docházela na Hukvaldy. Na území podbeskydských obcí byla v minulosti těžena železná ruda. Pro její zpracování zde byly vhodné podmínky, a to hlavně dostatek dříví, ze kterého se vyrábělo dřevěné uhlí. V roce 1796 byl na Čeladné postaven nový dřevouhelný hamr a vysoká pec. Zde byla zpracovávána ruda z Čeladné a Kunčic. Na úpatí Ondřejníka, naproti Malé Stolové, Velké Stolové a Kněhyně, u samotné hranice mezi Čeladnou a Kunčicemi pod Ondřejníkem, byl v roce 1899 postaven panem Dočkalem jednopatrový hotel s prostým názvem Skalka. Současně s tímto hotelem byla postavena budova koupelny a mezi těmito budovami vznikla parková zahrada. Roku 1902 koupil usedlost i s hotelem MUDr. Jan May se ženou. Byl to právě Jan May, který se rozhodl, že na tomto místě zřídí lázně a sanatorium pro ostravské horníky.

 

Původně bývala Čeladná zemědělskou obcí, kdy se její obyvatelé živili především jako rolníci, pastevci nebo pasekáři. Dále pak obživu nacházeli také v lese těžbou dřeva, jeho svážení a plavení. Od 16.století začíná v Beskydech a později i v Čeladné, těžba železné rudy. Byla zde zahájena i výstavba dřevouhelné vysoké pece (přibližně r.1678).

 

První Valaši se objevili na moravsko-slezsko-slovenském pomezí po roce 1480 a jejich dílem jsou obce, jako Trojanovice, Ostravice  a pravděpodobně i na Čeladné došlo ke smíšení Valachů s nepočetnou skupinkou domorodého obyvatelstva. Byli velmi otužilí, houževnatí, zdraví a nepoddajné povahy. Živili se pastevectvím a netradičním způsobem zpracování výrobků z ovčího mléka (žinčice, sýru, brynzy)‚ masa a vlny. Vrchnost Valachy viděla celkem ráda, protože osídlili hory, čímž zabezpečovali jižní hranice Hukvaldska a Frýdecka proti Uhrám.

 

K Čeladné patří osada Podolánky, jenž je typickým příkladem pasekářského osídlování zdejší oblasti v 16.století samotami, z nichž každá má svůj název, např. Samorostlý, Bařiny, Plucnárka, Mečová, Bařiny, Zahrádky atd.

 

V 17.století vznikaly v horách skupiny stavějící odpor proti vykořisťování. Došlo k povstání proti pánům na Hukvaldech, kterým území obce patřilo, avšak povstání bylo potlačeno a lidé utíkali do hor. Známa jsou jména zbojníků Ondráše a Juráše, kteří působili v celých Beskydech a ohrožovali život i majetek pánů, vrchnostenských úředníků, bohatých kupců a krčmářů. Měli jednu ze svých skrýší na vrcholu Skalka. Ke zbojníkům se však později přidávali i dobrodruzi, kteří kradli na účet zbojníků. Bezpečnost v kraji měli zajistit bezpečnostní sbor, tzv. portáši. Jejich úkolem byla také ochrana zemské hranice a přechodů přes ni. Portáši měli svou stanici i na Čeladné. Vznikli r.1638 a byli zrušeni r. 1830.

 

V 17. stol. přineslo změnu založení železáren v obci. Správa statků hukvaldského panství se rozhodla využít nalezišť železné rudy v Čeladné a v nejbližším okolí, vodní energie a obrovských zásob dřeva v povodí Čeladenky. Hutní výroba však trvala jen krátce. Po zákazu odlesňování pohraničních hor z obav před nájezdy z nedalekých Uher byl celý provoz zastaven. K jeho obnovení došlo až koncem 18. století, kdy nebezpečí nepřátelských vpádů pominulo. Pracovala zde huť s vysokou pecí, dvěma hamry, drátovnou a slévárnou. Její existenci připomíná dnes už jen symbolický kříž z r.1847 před restaurací Kněhyně.

 

V roce 1880 vybudoval v bývalém mlýně místecký továrník J. V. Schabenský tkalcovnu, která se později stala majetkem bratří Zaarů. O Bernardu Zaarovi píše básník Petr Bezruč.

 

Tkalcovna zaměstnávala přes 100 pracovníků, většinou žen, až do roku 1951.

Roku 1784 byl ve spodní části obce postaven kostel zasvěcený sv.Janu Nepomuckému. V roce 1936 pak byla u pramene Cyrilka vybudována dřevěná kaple a altán. V obci je několik sakrálních památek.

Roku 1786 zde vznikla první škola, postupně zde byly zřizovány další školy v prostřední a horní Čeladné a také v Podolánkách. Nejslavnějším učitelem v obci byl básník Josef Kalus. Současná školní budova byla slavnostně otevřena 1.9.1977.

První vlak Čeladnou projel 1.6.1889, ale nezastavil. Teprve po dlouhých jednáních se zde r. 1906 podařilo zřídit zastávku.

Na úpatí Ondřejníka na hranici mezi Čeladnou a Kunčicemi pod Ondřejníkem, byl v roce 1899 postaven panem Dočkalem jednopatrový hotel s prostým názvem Skalka. Současně s hotelem byla postavena budova koupelny a mezi těmito budovami vznikla parková zahrada. Roku 1902 koupil usedlost i s hotelem MUDr. Jan May se ženou. Byl to právě Jan May, který se rozhodl, že na tomto místě zřídí lázně a sanatorium pro ostravské horníky. V r.1952 se lázně staly pobočkou okresní nemocnice a od r.2000 Beskydským rehabilitačním centrem.

Během první světové války i po ní byl život pro většinu obyvatel velmi těžký. V letech krize 1929-1937 vládla nezaměstnanost. Teprve v roce 1937 s rozvojem válečného průmyslu vzniklo více pracovních příležitostí v ostravských hutích, dolech i dalších závodech. Přesto obec žila bohatým spolkovým a kulturním životem. Tělovýchovná jednota Sokol postavila v roce 1933 Sokolovnu, působila zde tělovýchovná jednota DTJ i Orel.

S historií obce jsou úzce spojeny i osudy partyzánských skupin v průběhu druhé světové války. Mnoho pomníčků a památníků připomíná dodnes jejich činnost. Po válce našly v Čeladné svůj nový domov lidické ženy a děti.

Nová éra Čeladné se datuje k roku 2000, kdy bylo v obci otevřeno největší golfové hřiště v ČR a zahájena stavba nového centra obce. Od té doby zažívá Čeladná bouřlivý rozvoj a stala se vyhledávaným místem pro bydlení i rekreaci. Díky mimořádně příznivým klimatickým podmínkám je dnes obec Čeladná hojně navštěvována pacienty a hosty z celé republiky i ze zahraničí.