Slezskoostravský hrad

Vydejte se poznat Slezskoostravský hrad, kde se pořádají různé koncerty, jarmarky, divadelní představení a jiné kulturní akce. Ostrava je jediným městem u nás, které obnovilo hrad a nyní ho rozšiřuje.

Nejvyšší budovou celého hradního objektu je hradní věž, která je zároveň vstupním prostorem do celého areálu. V jednotlivých patrech věže si mohou návštěvníci prohlédnout stálou expozici historie hradu a města Ostravy, expozice Třicetileté války a období Husitství, unikátní expozici pracovních krojů, Mauzoleum Xavera Yáchyma Zahozence.

Na nádvoří čeká na návštěvníky spousta zajímavých exponátů, například ukázky prostředků útrpného práva jako je klec, pranýř, kláda a další. Na nádvoří je také hradní kašna, která nebyla nikdy funkční, neboť hrad stál na skále a nebyl možný přirozený přísun vody do této kašny. Proto se musela do hradu voda vždy dovážet.

Hradní pevnost, která se nachází také na nádvoří, je jednou z nejstarších částí hradu, která však byla necitlivými zásahy minulých majitelů již značně zničena. Je v ní možné vidět původní zdění hradu, hradní sály s vysokými stropy. V roce 2005 byla dokončena úprava této části a návštěvníci získali další prostory k prohlídkám. Od prosince 2007 z jednoho sálu vznikla obřadní síň s ojedinělou dřevořezbou znázorňující svatební veselí (4 x 1,5 m). V říjnu 2008 byla otevřena dobová hradní kovárna na první terase hradní pevnosti.

Hradní pevnost je podsklepena a ve sklepeních se nachází velká akvária se spoustou sladkovodních rybmuzeum čarodějnic a expozice Práva útrpného a mučírna a novinka – Čertí škola. V nejvyšším patře je velká rozhledna, která návštěvníkům nabízí krásný pohled na řeku Lučinu a centrum města.
V hradní galerii se představuje různá výtvarná a umělecká tvorba. 12. dubna 2014 bude otevřena nová expozice Permoníci a čerti v podzemí Slezskoostravského hradu.

Slezkoostravský hrad je také součástí projektu „Otevřete 13. komnatu„. Jedná se o projekt putování po hradech a zámcích v celé ČR za tajemstvím 13. komnaty. Součástí jsou zábavné interaktivní prohlídky s kostýmovaným průvodcem.

 

 

Dolní Vítkovice

Dolní Vítkovice tvoří bývalý průmyslový areál Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí Vítkovických železáren. Areál je unikátní industriální památkou a nezaměnitelným symbolem Ostravy a celého Moravskoslezského kraje.

V roce 2008 byl areál zapsán jako vůbec první česká památka na seznam Evropského kulturního dědictví. Hodnota a výjimečnost Dolní oblasti Vítkovic spočívá jednak v technologické návaznosti těžby uhlí, jeho koksování a výrobě surového železa ve vysokých pecích, jednak v poměrně dlouhé kontinuitě – železo se tu nepřetržitě vyrábělo od dvacátých let 19. století téměř až do konce 20. století.
Vítkovické železárny založil v roce 1828 arcivévoda Rudolf Jan, arcibiskup olomoucký. Mělo se tu zpracovávat železo, vyrobené v dřevouhelných vysokých pecích v Čeladné a Frýdlantě. Roku 1830 byla v Rudolfově huti uvedena do provozu první pudlovací pec v zemích tehdejší habsburské monarchie, konstruovaná podle projektu profesora vídeňské polytechniky F. X. Riedla, roku 1836 se připojila první vysoká pec. V roce 1843 už tvořily areál železáren dvě vysoké pece, slévárna, pudlovna, válcovna, kolárna a kotlárna. V roce 1857 byl v těsné blízkosti hutě otevřen důl Hlubina jako zdroj paliva do vysokých pecí a od té doby na sebe celý technologický tok navazoval v jediném průmyslovém komplexu. Spojení mezi jednotlivými částmi výroby zajišťovaly pásové dopravníky, zavážecí zařízení
a dopravní mosty. Areál jednoho z nejhlubších dolů v ostravském revíru prošel mnoha přestavbami. Nejvýrazněji se do podoby důlních objektů zapsali architekti F. Neumann a O. Bém.

Těžba uhlí byla ukončena roku 1991, v roce 1998 se zastavil provoz pecí a z areálu se stala technická památka bez provozu. V témže roce u příležitosti 170. výročí založení železáren byla před administrativní budovou železáren vztyčena busta zakladatele arcivévody Rudolfa Jana.

Prohlídky areálu národní kulturní památky a vysoké pece č. 1 zajišťuje Dolní oblast Vítkovice. Prohlídky trvají přibližně 100 minut a začínají na recepci Multifunkční auly Gong, Dolní Vítkovice na ulici Ruská 2993 v Ostravě Vítkovicích. Prohlídky probíhají denně v časech 10, 12, 14 a 16 hodin. Během prohlídky absolvujete trasu, jak krok po kroku v tajemných útrobách vítkovických železáren vznikalo surové železo. Na vysokou pec vás vyveze skipový výtah drahou, kde se dříve dopravovaly suroviny do sazebny vysoké pece. Z vrcholu věže, která dosahuje do výšky téměř 70 metrů, se pak naskýtá jedinečná vyhlídka na Ostravu a její okolí.

 

 

Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – valašské muzeum v přírodě

Když se v Česku řekne skanzen, mnozí si představí právě ten v Rožnově pod Radhoštěm. Největší
a nejstarší skanzen ve střední Evropě byl založen v roce 1925 a v jeho třech expozicích, Dřevěném městečku, Valašské dědině a Mlýnské dolině je rozmístěno téměř 150 památkových objektů.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo založeno v roce 1925 sourozenci Jaroňkovými a je nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě. Nejvýraznějším rysem současného dění v muzeu je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků

Dřevěné městečko

Je nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě. Bylo otevřeno roku 1925
a prezentuje způsob života na malém městě v období od poloviny 19. století až po první čtvrtinu století dvacátého. V době hlavní sezóny zde probíhají každý víkend folklorní a řemeslné programy. Dřevěné městečko je také dějištěm několika folklorních festivalů. V Dřevěném městečku je také otevřena expozice poštovního úřadu. Tato oživená expozice poskytuje návštěvníkům nejen stálé poštovní služby, ale nabízí i bohatý prodejní sortiment.

Mlýnská dolina

Mlýnská dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v roce 1982. Jsou
v ní sdruženy dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon. Umístění valchy, mlýna
a pily je téměř přesnou rekonstrukcí situace, která ještě v první polovině 19. století existovala ve Velkých Karlovicích – údolí Podťaté. Lisovna oleje je původní stavbou ze 17. století. Hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice. S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. V objektu vozovny z Ostravice je instalována expozice „Dopravní prostředky na Valašsku“. Výstava představuje svým zaměřením různé formy dopravních prostředků, které se využívaly v zemědělství, lesnictví, obchodní činnosti, dopravě osob a v rámci dalších živností a řemesel. V letech 2008 – 2009 byl areál rozšířen o nové objekty – obytný dům z Trojanovickovárnu z Horní Lidče a stodolu z Velkých Karlovic – Podťatého. Hamerní část Mlýnské doliny doplnila také roubená zvonice z Dolní Bečvy, která původně stála v areálu Dřevěného městečka.

Valašská dědina

Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea v přírodě. Hospodářské usedlosti, salašnické stavbymlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. První objekty byly postaveny v roce 1962, areál zpřístupněn od roku 1972. Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách. V průběhu roku se zde konají programy, oživující staré způsoby hospodaření. Políčka, zahrádky a ovocné stromy připomínají pěstování starých plodin. Během prohlídky se lze setkat s řadou domácích zvířat i stádem ovcí.
Při návštěvě rožnovského skanzenu poznáte Valašsko takové, jaké bylo v době před sto a více lety. Můžete se projít novou expozici – městečko pod Radhoštěm a dál se toulat mezi domy ze starého rožnovského náměstí, valašskou dědinou, kde se dodnes pěstují staré plodiny a ovocné stromy
s dávnými odrůdami, anebo nahlédnout do hamru, lisovny, soukenické valchy, mlýna či pily, kde všechna zařízení pohání voda a jsou plně funkční. Ve skanzenu se celý rok pořádají nejrůznější akce – jarmarky, festivaly, předvádění tradičních řemesel a lidových obyčejů i ochutnávky valašských specialit.

Areál Fojtství v Kozlovicích

Potěší lidského ducha i tělo. Expozice Obecné školy, sbírka lidového sakrálního umění, expozice věnovaná historii obce a Leoši Janáčkovi a Valašský pivovar.

V expozici Obecné školy se můžete vrátit do školních let a obdivovat autentické a plně vybavené prostředí malotřídky z dob Rakouska-Uherska, kabinet i byt pana řídícího a stálou expozici historických školních pomůcek, učebnic a obrazů Amerlinga či Komenského. Odborným garantem tohoto projektu je Muzeum Komenského v Přerově, p.o.

V dalších prostorách zrekonstruovaného fojtství, jehož původní budova pamatuje časy valašských vojvodů, stojí jistě za pozornost cenná a široká sbírka lidového sakrálního umění i menší expozice věnovaná historii obce a vztahu hudebního skladatele Leoše Janáčka k ní.

Stylový Valašský pivovar ve stejném areálu vznikl z původních hospodářských budov. Od prosince roku 2008 se zde vaří výtečné kvasnicové pivo. Interiér klenutých místností nabízí přívětivé posezení
u dobrého jídla a zároveň pohled na bohatou sbírku dobových pivních džbánů a holeb; opomenout nelze vystavené historické výuční listy sládků, dobové pivní tácky rozličných pivovarů apod., dotvářející věrohodnou atmosféru první republiky. Pravidelně se zde konají hudební večery k poslechu i tanci, též komorní pořady, které oživují místní tradice zvyky.

 

 

Hrad Hukvaldy 

Hrad Hukvaldy leží na protáhlém kopci, 150 metrů nad stejnojmennou obcí, známou především jako rodiště světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka. Kromě prohlídky hradu a obory, která je přístupna na rozdíl od hradu celoročně, je možné navštívit Památník skladatele v Podoboří.

Hrad Hukvaldy je jedním z největších hradů na Moravě. Na kopci nad obcí Hukvaldy, uprostřed obory plné daňků a muflonů se tyčí z dálky viditelné, rozsáhlé hradní opevnění hradu. Z jeho věže je krásná vyhlídka do širého okolí na hřebeny Beskyd, městečko KopřivniciPříbor a přes Fryčovice až k Ostravě.
První zmínky o hukvaldském hradu pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny
13. století. Za zakladatele Hukvald jsou považována německá hrabata z Hückeswagen. První z nich, rytíř Arnold z Hückeswagen, přišel do českých zemí na pozvání českého krále Přemysla Otakara I., aby zde zprostředkoval sňatek Přemyslovy dcery Anežky s anglickým králem Jindřichem III. K sňatku nakonec sice nedošlo, ovšem Arnold už v diplomatických službách českého panovníka zůstal a dostal od něj území na severovýchodě Moravy. A právě zde patrně až někdo z Arnoldových potomků založil někdy po roce 1250 hrad Hukvaldy.

Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, zbudovaná na konci 17. století. Kaple byla jediným objektem na hradě, který byl v 19. století obnoven a udržován. Je zasvěcena patronu zdejšího kraje sv. Ondřeji. V kapli je výborná akustika a proto se zde konají nejrůznější koncerty a vystoupení. Ty jsou pořádány rovněž v tzv. kulatině neboli mottě, což je vlastně předsunuté opevnění, postavené zřejmě někdy v průběhu 15. století. Zde sídlila vojenská posádka a také se zde nacházelo poddanské vězení. Tady byly ještě v 60. letech 20. století nalezeny okovy a řetězy, kterými byli vězňové kdysi připoutáváni za ruce a nohy ke zdem. Areál hukvaldského hradu s přilehlou oborou je od roku 1994 pravidelně na začátku léta dějištěm Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy.
Na hradě Hukvaldy je v průběhu sezóny pořádána spousta akcí – pálení čarodějnic, hledání pokladů, vystoupení šermířů, strašidelná noc, dobývání hradu Hukvaldy, vinobraní, Ondřejská pouť a další.

 

 

Zřícenina hradu Štramberk – Město Štramberk

Dominantou města Štramberk je zřícenina hradu Strallenberg (Štramberk) s válcovou věží zvanou Trúba, který leží na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce.

Z kdysi mohutného středověkého hradu se do dnešních dob zachovalo několik mohutných hradebních zdí hlavně vnitřního hradu a především rekonstruovaná strážní hradní věž sloužící jako turistická rozhledna. Trúba či „Kulatina“ – jak je věž ve zdejším kraji lidově nazývána, se stala jakýmsi symbolem kdysi mohutného hradu, krásného města i zdejšího malebného regionu. V areálu hradu můžete využít posezení a občerstvení v turistické chatě Dr. Hrstky a prodej výrobků lidových řemesel, suvenýrů
a vstupenek na hradní věž.

Hradní věž Trúba, 40 m vysoká, je přístupná po tříramenném dřevěném schodišti až na vysunutý dřevěný vyhlídkový ochoz, z něhož se návštěvníku naskytne nádherný pohled na městečko Štramberk s náměstím pod hradem, vrcholy Kotouč a Bílá hora, na masív Beskyd, Starojický kopec s hradem a tzv. Moravskou bránu. Při cestě schodištěm až nahoru můžete zhlédnout vestavěnou expozici „Cesta do paměti Štramberské Trúby“, což je 15 osvětlených panelů s fotografiemi a příběhy, které hrad Štramberk provázely od počátku až do současnosti i s malým nahlédnutím do budoucnosti, jak by Trúba jednou mohla vypadat.